Závěrečný workshop k projektu Cíl3 – Translinum v Měrunicích
Olejný len je primárně pěstován pro semeno, potažmo kvůli lněnému oleji, který se ze semene lisuje. V posledních letech, kdy v Česku postupně zcela zaniklo pěstování přadného lnu, poutá olejný len pozornost nejen kvůli semenu, ale i kvůli lněnému stonku. Ten byl donedávna považován za odpad, který se nesklízel, ale ponechával na poli k zaorávce.
Konec pěstování přadného lnu způsobil i nedostatek krátkovlákenné lněné suroviny- koudele, která při zpracování přadného lnu vznikala. Ta se využívala kromě výroby hrubších přízí i pro řadu technických aplikací jako např. pro výrobu netkaných textilií nebo pro výrobu vysokojakostní papírenské pololátky.
To vyvolalo zájem o vlákno ze stonku olejného lnu. Objevuje se nový pohled, který začíná chápat olejný stonek nikoli jako nežádoucí odpad, ale jako zdroj každoročně se obnovující suroviny. Postihnout všechny možnosti využití tohoto surovinového zdroje si vytkli za cíl čeští a němečtí lnářští specialisté v projektu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko, nazvaném Translinum, zařazeného do programu Cíl 3/Zilel 3, který je podporován Evropskou unií.
Šlechtění odrůd olejného lnu bylo směřováno převážně k dosažení co největšího výnosu semene a v posledním desetiletí také k dosažení z dietetického hlediska optimálního chemického složení semene. To umožnilo používat lněné semeno v potravinářství. Lněný stonek ale zůstával mimo zájem šlechtitelů. Jeho kratší délka a mohutné větvení bylo považováno spíše za přednost odrůdy. Povolený seznam odrůd olejného lnu je tak dnes poměrně široký.
Pohled na stonek olejného lnu jako zdroj suroviny proto vede k otázce: Které z odrůd jsou pro zmíněný účel nejvhodnější? Odpověď na tuto otázku hledali řešitelé projektu v rámci dílčí etapy AP3 projektu Translinum. Odpovědnost za tuto kapitolu převzal Lnářský svaz ČR jako spoluřešitel za českou stranu.
Pro testování bylo na základě dosavadních zkušeností vybráno celkem šest odrůd a to AMON. BAIKAL, OURAL, FLANDERS, RÉCITAL a BILTON. V uplynulých třech letech řešení projektu byly na třech různých lokalitách vždy ve dvou opakováních zasety zkušební parcelky s uvedenými odrůdami. Byl sledován průběh vegetace a výnosové a kvalitativní parametry jak semene, tak stonku olejného lnu. Na závěr řešení projektu probíhá vzájemné porovnání výsledků všech tří sezón. Souběžně s parcelkovými pokusy proběhly i větší provozní pokusy s odrůdami AMON a FLANDERS, které sloužily především k získání dostatečného množství suroviny pro řešení problematiky energetického využití biomasy olejného stonku a pro zkoumání možností využití pro netkané textilie, což byla náplň dvou dalších dílčích etap projektu, svěřených českým partnerům na projektu Translinum.
Protože letošním rokem projekt Translinum končí, byl na soukromé farmě p. Ing. Valenty, jednoho z kooperujících partnerů, který zajišťoval jednu ze sérií parcelkových pokusů i dva provozní pokusy, uspořádán závěrečný workshop k dílčí etapě AP3, zaměřený na výměnu zkušeností získaných při řešení projektu a také předběžnému hodnocení výsledků.
Na workshopu vystoupil vedoucí řešitel dílčí etapy AP3 pan Ing. Prokop Šmirous, CSc., který se zabýval rámcovým hodnocením průběhu zkoušek, paní Ing. Marie Bjelková, PhD podala přehled o odrůdách olejného lnu a jejich vlastnostech. Pan Ing. Jiří Souček z VÚZT Praha se zabýval specifikou sklizně stonku olejného lnu. O své praktické zkušenosti s pěstováním olejného lnu na farmě Měrunice se podělil její majitel pan Ing. Josef Valenta. Na závěr, po kterém následovala diskuze k danému problému, informoval o průběhu řešení dílčích etap AP7 a AP8 jejich odborný řešitel pan Ing. Pavel Kout.
Z diskuze vyplynulo, že pěstování olejného lnu i v této podkrušnohorské oblasti má své místo. Vyřešení realizace stonku olejného lnu některým ze způsobů, prověřovaných v rámci projektu Cíl3/Ziel3- Translinum, dává šanci na vyšší zhodnocení uvedené plodiny.
-sk-
